S kobylkami na cenu za životní prostředí

Falco Eigner

Rodina Eignerových se v přírodě cítí jako doma. Mezi loukami a cestami rádi pozorují hmyz. Marko Eigner je dobrovolníkem ochrany přírody v Chemnitzu a svou vášeň pro přírodu předal svému synovi Falcovi. Šestnáctiletý chlapec tráví v přírodě hodně času už od útlého věku. Za svůj výzkum lučních koníků již získal několik ocenění v soutěžích Cena města Chemnitz za ochranu životního prostředí a Jugend forscht!

Kde se vzal váš zájem o životní prostředí? Falco Eigner: Chodíval jsem ven s otcem a pozoroval s ním přírodu. Zajímal se zejména o motýly. Při jeho projektech jsem se s ním toulal po loukách. Mnohem zajímavější mi ale přišlo pozorovat, co je to za tvory, kteří neustále odskakují a vydávají zvuky. A tak jsem se začal zabývat kobylkami.

Co myslíte tím, že se zaměstnáváte? Co přesně děláte?
Tehdy jsem začal kobylky identifikovat. Používal jsem k tomu velmi starou knihu. Pak jsem si všiml vzorců chování a napadlo mě, co bych mohl zkoumat.

Na čem v současné době pracujete?
V současné době už venku žádné kobylky nejsou. Loni jsem začal zaznamenávat kobylky v Chemnitzu. Zúčastnil jsem se také soutěže o cenu města Chemnitz za ochranu životního prostředí. Začal jsem hledat oblasti, které reprezentují různé typy biotopů, které v Chemnitzu existují. Nyní je třeba projekt rozšířit, aby skutečně pokrýval co nejširší spektrum druhů v Chemnitz.

Jak lze tedy výsledky vašeho výzkumu využít pro další práci? Jaký účel jím sledujete?
Můj poslední projekt Environmental Award byl také o tom, jak lépe chránit luční koníky. Zkoumala jsem, jak zemědělství ovlivňuje luční kobylky - tedy kosení luk a pastvu. Můj výzkum může pomoci lépe chránit luční kobylky a rozvíjet nápady, co lze udělat, aby zvířata přežila.

Kolik času investujete do své práce?
To záleží na tom, jak rozsáhlé jsou průzkumy. Některé průzkumy zaberou neuvěřitelné množství času. Musím projít louky, abych skutečně zaznamenal druhové spektrum a početnost. Obvykle se jedná o mnoho oblastí. Ty jsou rozloženy do různých dnů a v různých ročních obdobích. V rámci svého posledního projektu jsem provedl tři kontroly různých oblastí. A pak samozřejmě hodně času zabere jejich analýza. Je prostě zajímavé pozorovat, co zvířata dokážou.

Co všechno dokážou?
Zajímavé je, jak mezi sebou komunikují prostřednictvím volání. Ta mohou být velmi rozmanitá. Například některé druhy se od sebe dají rozeznat pouze podle volání - vizuálně to již není možné. Zajímavá je i tato vzájemná komunikace. Když jsme na dovolené a zaslechnu nějaký zvuk, musím okamžitě opustit cestu a jít se podívat, co to je.

Zatímco Falco vypráví o svém výzkumu a práci s kobylkami, jeho otec Marko Eigner sedí vedle něj u velkého stolu v centru ochrany přírody v chemnitzské čtvrti Adelsberg. Ten svého syna od útlého věku vodí do lesů a na louky. Trvalý vliv měl také na svou dceru Camillu.

Jste pyšný, když zde slyšíte svého syna mluvit?
Ano, určitě. mým oborem jsou vlastně motýli, na které jsem se specializoval opravdu do hloubky. Profesně se ale zabývám i mnoha dalšími oblastmi přírody. Ale to, že si Falco našel vlastní téma v oblasti lučních koníků, je opravdu skvělé!

Jaké jsou vaše úkoly jako dobrovolného asistenta ochrany přírody v Chemnitz?
Nemám konkrétní oblast, o kterou bych se staral. Dívám se napříč všemi oblastmi, abych zjistila, co dělá hmyz a motýli. Hledám zvláštnosti v celém Chemnitzu nebo místa, kde se vyskytují problémy. Lidé mi často nosí zvířata nebo mi posílají fotografie ve stylu: našli jsme velmi zvláštního živočicha, co je to? Takové věci.

Odkud pramení váš zájem o životní prostředí a přírodu?
Jako dítě jsem na naší zahradě našel housenku vlaštovčího ocásku, přinesl jsem ji motýlovi a pak ji pustil ven. To ve mně vzbudilo zájem o toto téma. Od té doby se o motýly zajímám a přenesl jsem to i na svou rodinu. Moje starší dcera nyní studuje geoekologii a jako dítě a teenager se účastnila soutěží Chemnitz Environmental Prize a Jugend forscht (Výzkum mládeže) a zkoumala vliv světla na motýly.

Cena za životní prostředí - jak dlouho se jí věnujete?
Falco se zapojila pětkrát. Moje dcera se zapojila ještě předtím - myslím, že já jsem se zapojil asi sedm let. Dohlížel jsem na několik pracovních skupin, ale v současné době jen na jednu, protože financování a financování takových projektů se odvíjí od počtu účastníků. Pracoval jsem na různých projektech s různými skupinami. Snažím se iniciovat projekty, v nichž si pak žáci mohou prohlubovat své znalosti. A s těmito projekty jsme se pak ucházeli o ekologickou cenu města Chemnitz.

V čem spočívá krása ekologické ceny? Proč by se měl mladý člověk o tuto cenu ucházet?
Je to skvělá platforma, jak zviditelnit svůj projekt a ukázat ho ostatním. Často se jedná o věci, které nepřitahují velkou pozornost médií a nemusí nutně zajímat masy. Cena za životní prostředí vám umožní ukázat a prezentovat váš výzkum a jeho výsledky. Je to také určitý druh výměny - můžete se podívat, co dělají ostatní. A je to skvělý způsob, jak ocenit práci, kterou děti a mladí lidé dělají.

Máte nějaký oblíbený projekt, který jste podpořili?
To se nedá říct. Nápady, které máte na výzkum, se vždy vyvíjejí v průběhu času. Neustále se rozrůstají. A to je na tom to krásné.

Pracovní skupiny na školách, jako je ta, kterou má na starosti Marko Eigner, se mohou udržet jen tehdy, když za nimi stojí odhodlaný člověk. Proto se takové studijní skupiny nenabízejí na každé škole. Bez dobrovolné práce a podpory Úřadu ochrany přírody Dolní oblasti Chemnitz by takové projekty nebyly možné.

Pokud mám skvělý projekt a chtěl bych se zúčastnit Ekologické ceny, jak se mohu přihlásit?
Uzávěrka přihlášek do příštího ročníku Ekologické ceny je 17. dubna 2017. Obvykle se předkládá portfolio s výsledky výzkumu, obrázky a texty. V mateřských a základních školách se ještě hodně kreslí a tyto obrázky se odevzdávají. Zhruba od 15 let je to vlastně odborná práce, kterou odevzdáváte a kterou hodnotí porota.

Falco, už pět let se účastníš ekologické ceny, pilně pokračuješ ve výzkumu a jsi hluboce ponořený do tématu lučních koníků: Chceš se tomuto tématu později věnovat profesionálně, nebo by mělo zůstat spíše koníčkem?
Vlastně by to mělo zůstat spíše koníčkem. To znamená, že už teď plánuji, že po dokončení školy budu studovat biologii. A pak nastoupit do otcovy firmy, projekční kanceláře pro krajinné plánování.

Chemnitz má velmi velkou plochu zeleně, je tu hodně luk a lesů. Jsou zde nějaké zvláštnosti, které se jinde vyskytují jen zřídka?
V Chemnitzu a jeho okolí máme skutečně mnoho zajímavých biotopů. Velmi krásná zákoutí má les Zeisigwald. Zejména v severní oblasti žijí velmi zajímavé druhy motýlů. V chemnitzských lužních lesích jsou velmi cenné oblasti pro motýly a kobylky. Najdete zde opravdu zajímavé a vzácné druhy, jako je například kobylka bahenní. Z dálky to vypadá jako normální louka. Jedná se však o velmi cenné území.