Skokani na lyžích Grüna se vzrušujícím vstupem do nového roku

WSV Grüna

Nový rok začal pro Klub zimních sportů Grüna (WSV) slibně. Na sportovním galavečeru v Drážďanech získal klub z Chemnitzu ocenění Saský mladý talent jako centrum podpory talentů roku. Za tuto poctu vděčí skokani na lyžích také svému předsedovi Jochenu Dickertovi, který loni zemřel. Společně klub v uplynulých 25 letech přebudovali. Za celý klub WSV Grüna převzali poctu trenérka Elizabeth Guthová a dočasný šéf klubu Frank Albrecht jako naši #MakersoftheWeek.

Jak byste zatraktivnili skoky na lyžích pro nerozhodné šestileté dítě?
Vzhledem k široké nabídce sportů jsou skoky na lyžích spíše okrajovým sportem? Frank Albrecht:Skoky na lyžích jsou okrajovým sportem. Největším úspěchem při propagaci našeho sportu je, když rodiče přijdou na naše můstky se svými dětmi a sledují tréninky našich sportovců. My pak rodiče a děti oslovujeme a nabízíme jim možnost sportovního vzdělávání s širokou nabídkou tréninkových programů. Trénujeme vždy ve středu ve sportovní hale Grüna a o víkendech na našich čtyřech můstcích. Nabízíme jim také možnost naučit se s námi lyžovat. Zda se z nich stanou skokani, záleží na tom, jak se dětem u nás bude líbit a zda budou mít odvahu skákat.
Elizabeth Guthová: Děti se k nám mohou kdykoli přijít podívat a samy si vše vyzkoušet. Při atletických trénincích v hale jsou často děti, které s námi chtějí trénovat. Zda pak přijdou na můstek trénovat, je jiná věc. Noví mladí skokani se nejprve věnují sjezdu na sjezdových lyžích.

Lyžování je víceméně základ, než se začne skákat?
Frank Albrecht: Ano. Chceme, aby děti získaly cit pro rychlost a technické nuance lyžování. To jsou základy, než se pustí do skoku.
Elizabeth Guthová: Na malých můstcích se nejprve učí jednotlivé prvky, které pak skládají dohromady...
Frank Albrecht:...až se z toho stane skok.

Kdy jste na skoky na lyžích příliš staří?
Frank Albrecht: Nikdy nejste příliš starý. V Německu existují soutěžní systémy, kde děti začínají už v sedmi nebo osmi letech. Potřebujete dobrý trénink, abyste je tam mohli nechat soutěžit. Některé děti u nás začínají ve čtyřech letech v tělocvičně se "suchou jízdou" a pak na krátkých lyžích na sněhu nebo v létě na žíněnkách.
Protože právě padla zmínka o věku - máme kuriozitu: jeden otec, člen klubu dva roky, se začal učit skákat na lyžích loni ve 44 letech. Protože s námi skáče i jeho dcera, chtěl to zkusit. Nyní skáče na velkém můstku a účastní se seniorských závodů. Ještě nikdy s námi nikdo nezačal ve věku 44 let.

Co vás na skocích na lyžích fascinuje?
Elizabeth Guthová: Ne každý to dělá. Když ve školce a ve škole řeknete, že děláte skoky na lyžích, tak se tváříte překvapeně. Kromě vás to nikdo jiný nedělal. Výhody skoků na lyžích: Jste pořád venku v přírodě. A je to prostě zábava.

Elizabeth Guthová skáče na lyžích v oddíle už od dětství. Když se před dvěma lety vzdala skoků na lyžích, chtěla zůstat klubu věrná a předat to, co se naučila, další generaci. Vyškolila se na trenérku a ve svých pouhých 17 letech je nyní nejmladší a první trenérkou skoků na lyžích.

Je Chemnitz dobrým místem pro skoky na lyžích? Má tradici?
Frank Albrecht: Skoky na lyžích existují v Grüně od roku 1948, kdy klub založilo 20 mužů. Ti se sešli 6. února 1948 v restauraci "Zum Hirsch" a založili klub. Vedoucí roli hrál náš dlouholetý předseda Jochen Dickert. Ten organizoval skoky na lyžích v Grüně od prvních dnů až do loňského roku. To, čím jsme se stali nyní, je především jeho zásluha.
Elizabeth Guthová: Jsme jediný skokanský klub v Chemnitzu. To z něj dělá skvělou adresu. Jsme opravdu hrdí na úspěchy, kterých WSV Grüna dosáhl.

Jak v klubu získáváte mladé talenty?
Frank Albrecht: Ve městě je více než 200 sportovních klubů a pro děti je zde široká nabídka. My v Grüně máme sami velký házenkářský a fotbalový klub. Jakmile děti začnou, už u nich zůstanou. To je správné. Musí sportovat, ať už je to jakýkoli druh sportu.
Elizabeth Guthová: Mateřská škola jezdí do Gussgrundschanzen jednou za rok a sleduje tréninky. Někdy se nám podaří získat jedno nebo dvě děti, které se zajímají o skoky na lyžích.
Frank Albrecht: Snažíme se s mateřskými školami každoročně pořádat festival zimních sportů. Ale bohužel sněhové podmínky nejsou vždy příznivé. Zatím se nám ho podařilo uspořádat jen dvakrát. S mateřskou školou Grüna máme vždy kontaktní body, takže si sem sem tam nějaké dítě najde cestu.

Lyžařské výcvikové středisko zde v Grüně vzniklo v roce 1965. Tehdy jsme trénovali děti v severské kombinaci, běhu na lyžích a specializovaných skocích na lyžích. Trénovalo zde 50 dětí čtyřikrát až pětkrát týdně, měli jsme instruktory na plný úvazek, trenéry a vedoucího skokanského oddílu. To trvalo až do pádu komunismu a pak se to všechno zhroutilo. Nové sporty, které přišly na trh po sjednocení, jako například taekwondo, znamenaly, že jsme měli docela velký úbytek. Pak jsme pokračovali se dvěma nebo třemi dětmi a nyní se jako klub blížíme ke čtyřiceti dětem. S osmi instruktory jsme dobře organizovaní. V loňském roce Elizabeth a Jens Frischmannovi absolvovali školení trenérů u městského sportovního svazu, z čehož máme velkou radost.

Je ocenění Saský klub mládeže roku odměnou, pobídkou, příjemným vedlejším efektem, nebo spíše ztrátou času?
Frank Albrecht: Skutečnost, že vše, co děláme, je provozováno na dobrovolné bázi a každý má své zaměstnání, ale přesto si najde čas, aby byl o sobotách a nedělích o víkendu na kopci, dělá z tohoto ocenění něco velmi zvláštního.
Elizabeth Guthová: Toto ocenění, Saxon Young Talent Award, nás činí hrdými a je dalším podnětem k naší činnosti.
Frank Albrecht: Rádi bychom touto cestou poděkovali sportovním fanouškům, kteří nám to umožnili. Těm, kteří nás nominovali, a porotě, která nám cenu nakonec udělila. Chtěl bych také poděkovat všem členům klubu, trenérům, cvičitelům, rozhodčím a rodičům, kteří se svým dětem tolik věnují.
To je to, co nás odlišuje, že držíme při sobě. Dokonce i staří členové, kteří klub založili a kterým je už dávno přes 70 a 80 let, jsou nám stále věrní. Noční skok v září je pro nás klubovým vrcholem. Loni jsme ho pořádali už po pětadvacáté. Šest týdnů příprav je velmi intenzivních, ale je vidět, že tato akce má velký ohlas. Letos jsme měli jako hosty přes 50 skokanů. Spolu s pomocníky a sponzory je to skvělá práce. Všem zúčastněným patří velký dík.

Přijíždějí na vaše akce skokani z celého Německa?
Frank Albrecht: Zveme mnoho klubů. Ne vždy se to vejde do soutěžního kalendáře každého klubu. Je to večerní akce, která trvá až do 21 hodin. Přijíždějí k nám skokani z celého Saska, z Lauschy v Durynsku, z Rothenburgu v Sasku-Anhaltsku, z Bavorska a tak dále. To je někdy i 200 km dlouhá cesta.

Je pro vás Chemnitz sportovní město?
Elizabeth Guth : Ano, je toho hodně. Začíná to fotbalem. Pak jsou tu devatenáctky, Matthias Steiner býval...
Frank Albrecht: U Sportovního svazu města Chemnitz je registrováno přes 200 sportovních klubů a je tam mnoho sportovních osobností, například plavci, vzpěrači nebo gymnasté v Altendorfu.
Elizabeth Guth: Chemnitz vlastně nabízí od všeho něco a pro každého.

Co ukazujete přátelům nebo rodině, když vás navštíví?
Frank Albrecht: Chemnitz je moderní město. Je tu jedna velká věc, a tou je CFC. Mají nový stadion, snaží se dostat do druhé bundesligy. To by byla skvělá věc. V Rabensteinu jsou skalní kopule. V létě se dá jít k vodní nádrži Rabenstein. A tak dále. V okolí Chemnitzu je také spousta krásných míst, která se dají navštívit.

Ví každý v Chemnitzu, že je tu skokanský můstek?
Frank Albrecht: Mnoho lidí to určitě neví. Jsou lidé z Reichenbrandu, kteří říkají: "Cože, tady jsou skokanské můstky? Kde jsou?" Takže se o nás čas od času píše v novinách. Ale ne každý ví, kde jsou skokanské můstky schované. Což nám dává trochu podnět k zamyšlení nad celou věcí: Když u nás napadne první sníh, všichni sáňkují jako zběsilí. Bohužel někteří lidé naše připravená sportovní zařízení ničí. Vynaložíme spoustu práce a úsilí na přípravu skokanských můstků pro sněhový výcvik, pak sáňkaři rozeberou překážky a sjedou výjezd.

Poslední otázka: Musíte ale obyvatele Chemnitzu povzbuzovat?
Frank Albrecht: V Chemnitzu se toho dělá hodně. Vždycky se najdou problémové oblasti. Ať už je to Brühl - mnoho lidí sedí u stolu a snaží se oblast modernizovat. Pořádají se sousedské slavnosti. Rád bych řekl, že město už žije. Co mi trochu vadí, je potenciál násilí, který se kolem fotbalu vyskytuje. To si kluby nezaslouží. Kromě sportovních fanoušků, kteří tam chodí jako diváci a fandí svým týmům, se najdou i tací, kteří přispívají k nepěkným scénám.
Elizabeth Guthová: Je to těžké. Doufám, že nabídky, které jsou v Chemnitzu k dispozici, budou využity.