200 let sborové hudby v Chemnitzu

Singakademie Chemnitz

Singakademie Chemnitz slaví 200. výročí svého založení. Zítra vás zve na slavnostní koncert v kostele svatého Marka, kterým si připomene tradici trvající od roku 1817. Členky sboru Margitta Schefflerová a Sylvia Richterová společně s Berndem Richterem a profesorem Wernerem Kadenem připravily vzpomínkovou publikaci a sestavily pohnutou historii Singakademie. Obě zpěvačky nám vyprávěly o svých hudebních zálibách.


Jak jste přistupovali k historii Singakademie? Sylvia Richter:
S výzkumem jsme začali téměř před dvěma lety. Probírali jsme se našimi soukromými archivy a shromáždili spoustu materiálů. Brzy jsme měli pohromadě posledních 15 let. Starší materiály jsme našli v městském archivu. Jedním z hlavních problémů bylo získání obrazových zdrojů a jejich práv pro zveřejnění snímků.
Margitta Schefflerová: K 200. výročí jsme chtěli zaznamenat, co všechno jsme provedli, kde jsme byli a jak se sbor vyvíjel. Je hezké něco takového předat potomkům.

Dnešní Singakademie Chemnitz se poprvé objevila na veřejnosti 31. října 1817 jako "Musikverein". Zpočátku se jednalo o čistě mužský sbor, později se přidaly i ženské hlasy. Nejprve jako Singacademie, od roku 1860 pak jako Singakademie, byly součástí měšťanského hudebního života ve městě až do druhé světové války, která tento vývoj ukončila. Během válečných let byla Singakademie dokonce zcela uzavřena. V roce 1945 byla klubovna na Moritzstraße vybombardována a hudební archiv zničen. Po válce zpěváci pokračovali jako Volkschor Chemnitz. V roce 1966 obnovili činnost jako Singakademie, a to z iniciativy a pod vedením Franze Petera Müllera-Sybla. V roce 2003 převzala funkci ředitelky Singakademie Maja Sequeira a od roku 2012 vede osmdesátičlenný koncertní sbor Andreas Pabst.


Co vás při pátrání zaujalo? Sylvia Richter:
V městském archivu jsme se dozvěděli, že jsme jedním z mála spolků, které mohou poskytnout téměř kompletní seznam spolkových akcí. Zjistili jsme například, že skladbu "Die Heilige Elisabeth", kterou jsme nacvičili, provedli členové spolku již v roce 1867. O dirigování této skladby byl tehdy požádán Franz List. Máme od něj dopis, ve kterém nám za tuto žádost děkuje, ale z časových důvodů musel svou účast zrušit. Stejně tomu bylo i se skladbou "Král David", kterou jsme provedli v loňském roce, ale která byla na našem repertoáru již v roce 1928. Jsou to krásná svědectví z té doby.


Jak důležitý je pro vás zpěv? Margitta Scheffler
: V Singakademii zpívám už devět let. Zpěv mě bavil už jako dítě. Zpěv je pro mě terapií. Zpěvem mohu osvobodit svou duši. Každodenní problémy, které máte, se stávají velmi malými. Ze zkoušek odcházím s velmi šťastným pocitem.
Sylvia Richterová: Také jsem zpívala už od dětství. Do dětského sboru jsem nastoupila v roce 1970 a od té doby jsem součástí Singakademie. Už jako na dítě na mě velmi zapůsobila velká sborová symfonická díla. Tato hudba mi přirostla k srdci.


Jak se vám daří skladby zpracovávat? Sylvia Richterová:
Důležité jsou pondělní zkoušky. Ale na repertoár myslím často i během práce. Texty a hudba se neustále honí hlavou, nelze vždy vypnout, a to mi způsobilo mnoho bezesných nocí.
Margitta Scheffler : Náš sbormistr například trvá na používání originálních jazyků. To vyžaduje plné soustředění, ale zároveň je to dobrý trénink pro mysl. Opravdu to odpovídá názvu Akademie.


Je nějaké dílo, které se vás obzvlášť dotklo? Margitta Scheffler:
Je jich mnoho. Svatá Alžběta a Magnificat od Ruttera. Dodnes si je ráda zpívám, jen doma.
Sylvia Richterová : Spontánně mě jich napadá také mnoho: Carmina Burana od Orffa, Peer Gynt od Griega nebo Chichesterské žalmy od Bernsteina.

U příležitosti výročí uvede Singakademie "best of" a také německou premiéru skladby Howarda Goodalla "Every purpose under the heaven". Ta odkazuje na Nový a Starý zákon a poprvé zazněla v Anglii v roce 2011.


Co děláte v Chemnitzu, když zrovna nezkoušíte nebo nejste na jevišti? Sylvia Richter:
Dobrá hudba jde ruku v ruce s dobrým jídlem. Ráda vařím. Ale také se ráda nechávám rozmazlovat u stolu. Dalším koníčkem je naše zahrada.
Margitta Scheffler : Ráda chodím do opery nebo na symfonické koncerty do Stadthalle.


Jaké máte přání pro Singakademii do roku 2025? Sylva Richterová:
Přála bych si větší podporu a zájem o naši sborovou práci, větší publicitu ze strany tisku, zejména před našimi koncerty. A to nejen pro rok 2025. A také doufám, že najdeme dostatek mladých hudebníků, kteří budou pokračovat v tradici Singakademie.