Chemnitz má odvahu

Komplex mimo divadlo

Zietenstraße je jednou z hustě zastavěných hlavních silnic napříč Sonnenbergem. Za domem číslo 32 se mezi renovovanými a prázdnými budovami skrývá malý ráj pro umělce na volné noze. Nápis nad dveřmi prozrazuje, že se zde nachází Off-Theatre Komplex. Kdo však pracuje za dveřmi Zietenstraße 32? Setkali jsme se s Hedou Beyerovou, Mandy Knospeovou, Christianem Feisterem a Kayem Mothesem, tvůrci Off-Theatre Komplexu, a povídali si s nimi o svobodném umění a Chemnitzu jako hlavním městě kultury.

Říkáte si Off-Theatre Complex.
Co je to off-theatre? Heda Beyer:Myslím, že v našem případě to znamená především otevřený. Otevřený experimentům, otevřený novým podnětům. Ale také otevřený k tomu, aby lidé z Chemnitzu, kteří mají nápady a chtějí sami něco zkusit, našli místo, kde je mohou relativně snadno realizovat. Ale to se netýká jen divadla. Jde také o propojování různých umění. Například scénické umění a výtvarné umění. Nebo performance a film.


Jaký je rozdíl oproti běžnému divadlu? Mandy Knospe: První rozdíl je, že nemáme stálý soubor. Alespoň ne v tuto chvíli. Heda je herečka. Samozřejmě v komplexu hraje i své vlastní hry. Ale zveme hodně hostujících představení. Jsme místem pro nezávislé divadelní tvůrce. U nás najdou místo, kde mohou vystupovat.

Dveře do světa nezávislého divadla jste otevřeli 18. září 2015. Jak vznikla myšlenka otevřeného divadla v Chemnitzu?
Heda Beyerová : V Chemnitzu prostě chybělo divadlo.
Mandy Knospe: Heda mi řekla, že v Chemnitzu není žádné místo vhodné pro divadlo. Ve Weltecho se sice čas od času konají divadelní akce, ale druhý den je tam další večírek.
Heda Beyerová : V Chemnitzu už byla nezávislá divadla. Například divadlo Arme. Ale tato místa nebyla tak otevřená, aby tam člověk mohl jít s vlastním týmem a začít. Vždycky se tam angažoval nějaký spolek. Ale nebylo to otevřené. S naším konceptem se může zapojit několik organizací a umělců. Díky tomu je to pestré a vzniká výměna mezi umělci, kteří se mohou navzájem ovlivňovat. Tímto způsobem zůstáváme v dialogu a nestává se to jednostranným. Zatím to funguje skvěle a má to dobrý ohlas.

Jsou všechny divadelní skupiny a umělci, kteří sem přijíždějí, z Chemnitzu, nebo jste si už vybudovali renomé v okolí?
Heda Beyerová : Na jedné straně jsou to samozřejmě umělci z Chemnitz, ale děláme i hodně mezinárodních věcí - hostující představení, spolupráce a tak dále. Prostřednictvím hostování jsme samozřejmě navázali kontakt s lidmi, kteří se k nám stále vracejí.

Off-Theatre se nachází v zadní budově Zietenstraße 32, v útulném malém divadelním sále, který pojme asi 80 lidí. Stěny jsou natřeny černou barvou a jeviště se koupe v divadelním světle. Sedadla pocházejí ze starého kina. Dne 16. března bylo v komplexu uvedeno představení z Itálie "Le Jardin". Mimo divadlo má co nabídnout i dětem. V neděli 19. března se zde bude hrát hra "Frau Meier, die Amsel" podle stejnojmenné dětské knihy Wolfa Erlbrucha.


Jak jste se vy čtyři dali dohromady? Kay Mothes: V areálu pracuji jako technik asi rok. Ke kontaktu došlo přes Hedu. Pracovali jsme spolu na jedné její divadelní inscenaci. Pak mě oslovila podruhé a řekla: "Něco tady vzniká a potřebujeme někoho na techniku." Tak jsem se přidal.
Christian Feister : S Hedou se známe z Weltechu. Pracoval jsem tam jako technik. Seznámili jsme se také při divadelním představení.
Mandy Knospe: S Christianem se známe z BEGEHUNGEN a s Hedou se znám z bývalého Kunstkombinatu na Palmstraße. Všichni jsme součástí chemnitzské subkultury, a tak se známe.

Proč jste právě na Sonnenbergu?
Mandy Knospe: Když jsme se bavili o divadlech a scénách v Chemnitz, bylo to přesně v době, kdy můj partner koupil tento dům v Zietenstraße. Věděla jsem, že je tady ta zadní budova, a myslela jsem si, že by se to docela hodilo. Nebylo to dokonalé, ale pro první kroky to stačilo.
Mezitím jsme si už uvědomili, že narážíme na své limity. Zejména pokud jde o hostující představení a velikost jeviště. Hodně je toho proveditelné, ale hodně ne. Je to dobrý začátek, jak přiblížit nezávislé divadlo lidem v Chemnitzu. Něco takového tu ještě nebylo a diváci to musí přijmout. Už teď to docela dobře funguje. Myslím, že jsme na dobré cestě.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Mandy Knospe: Je tu spolupráce se spolkem Klub Solitär e. V. Spolek pořádá rezidenční program, v rámci kterého přijíždí do Chemnitz jeden výtvarný a jeden performativní umělec a vytváří zde projekt. Vizuální umění bude instalováno ve veřejném prostoru, performativní umění bude v areálu. Jak přesně to bude vypadat, je pak součástí projektu obou umělců.
Heda Beyer : Taupunkt e. V. stále plánuje workshopy pro obyvatele Chemnitz s obyvateli Chemnitz. S tím jsme měli dobré zkušenosti již v loňském roce. Plánujeme také mezinárodní projekty.

V květnu, při 22. Chemnitzské muzejní noci, je speciální nabídkou jižní Sonnenberg. Zúčastní se ho i tým Komplexu. "Všechny kulturní instituce od Augustusburger Straße až po Fürstenstraße nabídnou speciální program," říká Mandy Knospe.

Co plánujete na Muzejní noc vy?
Kay Mothes: V loňském roce jsme po letní přestávce oslavili první narozeniny našeho komplexu. Stefan Oertel je hudebník se zrakovým postižením. V době narozeninové oslavy hledal příležitosti k vystupování, aby získal jevištní zkušenosti. Hraje na kytaru, cajon, chrastítka - na všechno možné. A nejlépe na všechno najednou. Na této oslavě měl svůj jevištní debut. Byl neuvěřitelně dobře přijat a okamžitě byl požádán o další projekty. Nyní se opět vrací na Muzejní noc.
Heda Beyerová : A tím se dostáváme zpět k otázce, čím se lišíme od městského divadla: Můžeme být jednoduše flexibilní. Když vidíme, že tu lidé udělali workshop, nastává moment "Co dál?". Snažíme se reagovat velmi rychle a vzájemně se obohacovat. Poznáváme nové lidi a vytváříme nové příležitosti.

Jaké je vaše publikum? Chodí obyvatelé Chemnitzu do divadla rádi?
Kay Mothes: Stále častěji si všímám, že mnoho lidí tento komplex teprve objevuje. Mnozí jsou zvědaví a přicházejí se podívat. Jakmile se ocitnou tady na zadním nádvoří, jsou opravdu nadšení.
Christian Feister : Odezva je velmi různorodá. Někdy je opravdu těžké přimět lidi, aby sem přišli. Ale někdy jsme také překvapeni, kdo přichází a kolik jich k nám přijde. Střídá se to. Ale nemusíme nutně nabízet ten nejjednodušší program. Je to poměrně náročný program.

Jste jednou z 54 iniciativ, které v Chemnitzu podporují kandidaturu města na titul hlavního města kultury. Proč tomu tak je?
Christian Feister : Jsme přesvědčeni, že kandidatura je pro Chemnitz velkou příležitostí ke zlepšení kulturních struktur. Že spektrum, které je v Chemnitzu vidět, se může rozšířit. Samotná přihláška může věci iniciovat. Už jen pomyšlení na Chemnitz jako hlavní město kultury a prohlášení, že chceme tento titul získat, hodně hýbe myslí obyvatel Chemnitzu. A to zase vede k tomu, že můžeme rozšířit pojem kultura a Chemnitz je uznáván jako město kultury.
Vzrušujícím efektem nabídky je evropská myšlenka. A tu se snažíme prostřednictvím našeho programu do Chemnitzu přinést. Mnoho našich hostujících představení je z jiných zemí. Tímto způsobem chceme zde v Chemnitz poskytnout nové podněty a rozšířit obzory.
Mandy Knospe: Myslím, že je důležité, aby Chemnitz jednoduše více navazoval kontakty s okolním světem. Je třeba přivést do Chemnitzu lidi, aby mohlo dojít k výměně. Aplikace snad povede k tomu, že si obyvatelé budou více vážit kultury.
Heda Beyerová: Myslím, že je opravdu skvělé, že město má odvahu k tomuto kroku a chce mít tento titul. Mnoho lidí má o Chemnitzu špatnou představu. Je načase tento obraz napravit.

Kde vidíte areál v roce 2025?
Christian Feister: : Doufám, že do roku 2025 budeme pevně zakotveni v kulturní krajině Chemnitzu a že nebudeme stát jen sami, ale budeme spolupracovat s mnoha umělci a organizacemi. Ať už s městskými nebo jinými nezávislými kulturními institucemi. Nejen zde v našem prostoru na Sonnenbergu, ale i v dalších prostorách a místech ve městě.
Heda Beyerová : Pro mě jako nezávislou umělkyni je to velmi těžká otázka. Někdy mě to táhne sem a někdy tam. Byla bych ráda, kdyby se mezinárodní spolupráce nadále rozvíjela. To by mě velmi potěšilo.