Groovy Chemnitz

Připojená drážka

Milovníci jazzu jsou všude - i v Chemnitzu. A někteří z nich tento víkend slaví 25. ročník Chemnitz Jazz Festivalu. Patří mezi ně i čtyři mladí hudebníci, kteří se svou kapelou Groove Attached dělají to, co je pro jazz typické: zkoušejí věci, společně hudebně experimentují a nechávají se unášet rytmy a melodiemi. Mluvili jsme se zpěvačkou Josefine Möbius, bubeníkem Toni Müllerem, basistou Tobiasem Brunnem a pianistou Roccem Baslerem.

Proč je jazz vaší společnou vášní? Rocco Basler: Říká to mnoho jazzových hudebníků a já s tím nemohu než souhlasit: Na jazzu je skvělé, že je v něm dovoleno všechno. Jako hudebník máte v tomto hudebním stylu velkou svobodu, můžete improvizovat a nemáte vlastně žádné stanovené hranice. Všechno, co je zábavné, je dovoleno.


Jak jste se dali dohromady jako kapela? Toni Müller: S Tobiasem se známe ze studií jazzu v Drážďanech a už jsme spolu dělali na spoustě různých projektů. S Roccem jsem se seznámil na tribute show Pink Floyd. Člověk si rychle uvědomí, s kým si hudebně i osobně sedne a chtěl by dělat další projekty.
Josefine Möbius: Každý z nás hrál v různých kapelách. V této formaci spolu hrajeme od roku 2014. Každý zde může nejlépe realizovat své hudební nápady. Chtěli jsme zkusit něco nového. To se nedá dělat jen tak s někým.


Odkud pochází název Groove Attached? Josefine Möbius: Pro nás to znamená něco takového: Každá skladba je úzce spjata s groovem. Každá písnička by měla být groovy - i když to nutně neznamená, že musí být taneční.

Rocco s úsměvem dodává, že "Fine na pódiu opravdu tančí". Všichni se smějí a povídají si o minulých vystoupeních. Groove Attached bylo možné několikrát vidět a slyšet například na koncertech pořádaných Chemnitz Jazz Clubem, ale i na dalších menších obývákových koncertech v regionu. Jazzové standardy jsou samozřejmě na programu, ale jsou přearanžované. Pracují také na vlastních skladbách. Hudebníci jsou hrdí na své tříhlasé vokály, které se v jazzu objevují jen zřídka. Josefine, Rocco a Tobias pak zpívají společně, což "musí pilně trénovat".

Chemnitz Jazz Clubu je 25 let.
Jak jste se dostali k tomu, že budete hrát na výročním koncertu Chemnitz Jazz Clubu? Tobias Brunn:Známe se už dlouho a často jsme pro Chemnitz Jazz Club hráli.
Toni Müller: Tam hudebně patříme. Nejsme kapela Top 40, slavnostní kapela ani taneční kapela. Hrajeme hudbu, na kterou se dá tančit, ale kterou máme zaranžovanou tak, aby nás to bavilo.
Rocco Basler : Když to groovuje, tak se tancuje samo. (všichni se smějí)
Tobias Brunn : Nejsme kapela, která by chtěla jen tiše hrát v pozadí - k čemuž jsou bohužel jazzové kapely často zneužívány.
Josefine Möbius: My ale potřebujeme publikum, které nás pozorně poslouchá. Bez ohledu na to, jestli chtějí tančit, nebo ne.


Co si myslíte o hudební a jazzové scéně v Chemnitzu? Tobias Brunn:Mírně řečeno: jazzová scéna je v zárodečném stadiu. Ti, kteří jazz dělají, se samozřejmě znají. Ale zatím chybí dynamika. A na mé poslední jam session ve Weltecho byli jen dva hudebníci. Doufám, že na příštím sezení 23. listopadu se toho bude dít víc.
Toni Müller: Když jsem po studiích začal dělat hudbu tady v Chemnitzu, rozhodně se tu něco dělo. Za Karl-Marx-Kopfem v tehdejším Kapitálu, odnoži Weltechu, chodilo na jam sessions mnohem víc lidí. Rychle jsme tam navázali kontakty a stali se téměř stálicí.

Označujete se za chemnitzskou kapelu, i když dva z vás ve městě vlastně nežijí.
Proč právě Chemnitz? Tobias Brunn: V Chemnitzu jsem vyrostl a udělal jsem tu své první hudební kroky. To nás samozřejmě spojuje, i když teď bydlím 20 kilometrů daleko. Do Drážďan jsem odešel studovat. Ale pak jsem se zcela vědomě vrátil do Chemnitz, abych pracoval s tím, co je tady. Jako hudebník nemám důvod stěhovat se do jiného města. Tady je to hezké. (smích)
Rocco Basler: V zásadě je jedno, kde žijete. Jestli ve velkém městě, nebo na vesnici. Chemnitz je pro nás zkušebním a tvůrčím centrem, protože se tu všichni potkávají. Já jsem žil v Altenburger Landu, kde není skoro žádná jazzová scéna (smích). Takže jsem prostě přijel sem.


V čem jako kapela vynikáte? Toni Müller: Hodně se bavíme improvizací. Díváme se jeden na druhého a čekáme, co nám ostatní nabídnou. Pak se do toho všichni pustí.
Tobias Brunn : Když hrajeme instrumentální skladbu, většina lidí si ani neuvědomí, že je to kompletně improvizované.
Josefine Möbius : Prostě to není ujeté, aby to posluchače rušilo, ale pořád je to harmonické a groovy.
Rocco Basler : Prostě si rozumíme - i v hudebním smyslu na pódiu. A publikum to taky cítí.
Tobias Brunn: Je tu jen jedna potíž: nemůžeme najít konec (všichni se smějí).

Tak to zkusíme ukončit poslední otázkou:
Tobias Brunn: Na Chemnitzu je hezké, že člověk může být vždycky zvědavý, co se s tímto městem stane. Podle mého názoru jiná města jako Drážďany ráda usínají na vavřínech. V Chemnitzu je více pohybu.
Josefine Möbius : Za kapelu: Už teď máme za cíl připravit celovečerní koncert s vlastními písněmi a vlastním zvukem. Jde nám o opravdu dobrou živou hudbu.
Tobias Brunn : Všichni máme zaměstnání, které zahrnuje spoustu závazků. A s Groove Attached se můžeme věnovat jen tomu, co chceme. Dokud nás to bude tak bavit, budeme v tom pokračovat.