Jako jedna velká rodina
Frank Anton & rodinná kavárna Krümel
"Familiencafé Krümel" je od února letošního roku místem setkávání a rájem her na Reitbahnstraße. Velcí i malí hosté zde mají prostor, aby se vyřádili na více než 200 metrech čtverečních, zatímco maminka, tatínek, babička a dědeček si mohou v pohodlí vychutnat kávu a domácí koláč. Mluvili jsme s majitelem Frankem Antonem.
Co je na rodinné kavárně zvláštního? Frank Anton:Všechno si vyrábíme sami. Například nemáme žádné hotové džusové střiky, protože obsahují více cukru než cokoli jiného. Máme přímo džusy a smícháme je s minerální vodou - a spritzer je hotový. Pečeme si vlastní chleba, koláče a dorty a teplá jídla jsou domácí. Víme, co v nich je, a dáváme si na to pozor. Alergií přibývá a my na ně umíme reagovat.
Rodinná kavárna byla poprvé otevřena na Kaßbergu v roce 2014. Na 83 metrech čtverečních byla zastrčená na dvoře. "Každý, kdo k nám chtěl přijít, si nás našel. Nakonec jsme praskali ve švech," říká majitel Frank Anton. To byl pro něj dostatečný důvod, aby se přestěhoval do centra města.
Jak došlo k přestěhování z Kaßbergu na Reitbahnstraße?
Na Kaßbergu jsme se specializovali spíše na malé děti. Kavárna "Käptn Milchbart" byla docela vhodná pro starší děti. Velké děti si hrají jinak než ty malé. Proto nás napadlo nabídnout něco pro menší děti do pěti let. Loni v létě byla kavárna "Käptn Milchbart" uzavřena. Takže starší děti přišly k nám, i když jsme pro ně nebyli stavěni. Proto jsme se rozhodli jít dál a hledat nové prostory. Na Kaßbergu jsme žádné vhodné prostory nenašli, a tak jsme se porozhlédli po okolí a skončili tady.
Co je tady na Reitbahnstraße obzvlášť příjemné, je spolupráce mezi místními živnostníky. Vedení čtvrti pravidelně zve lidi na obchodní snídaně. Je to skvělý způsob spolupráce. Lidé nás znali ještě předtím, než jsme tu začali pracovat.
Jaké další změny přišly s přestěhováním do centra města?
Vzadu máme další dvě místnosti. V jedné z nich prodáváme a nakupujeme dětské oblečení. Ve druhé místnosti jsme otevřeli obchod Finkid, což je značka dětského oblečení. Prodejna Finkid na Henriettenstraße byla uzavřena před rokem a půl. Mnoho lidí této ztráty litovalo. Přemýšleli jsme tedy o integraci takového obchodu do kavárny.
Jak tento krok přijali vaši hosté?
Někteří sem přijeli z Kaßbergu. Rozkřiklo se to, zejména přes Facebook. To samozřejmě pomáhá. Zatím máme skoro každé odpoledne plno. Většina hostů je nových. A to jsme ani nedělali velkou reklamu.
Co všechno u nás mohou děti zažít?
Vzali jsme draka ze staré kavárny a trochu ho přestavěli. Pro menší děti je to trochu složitější, ale pro ty starší tak akorát. Postavili jsme také hrad, propojený spojovací rourou. Zadní část jsme oddělili pro mladší děti. Ti nejmenší se tam mohou plazit. Máme tam plošinky pro motoriku, skákací auta, knížky a hračky.
Mají děti nějaký oblíbený hrací koutek?
Hrad v zadní části se setkal s velkým ohlasem. Nikdy jsem nechtěla mít dlouhou chodbu. Dlouhá chodba totiž přirozeně vybízí k běhání. Ale děti si tu rády hrají se skákacími autíčky a skákacími zvířátky.
Pekař, kuchař, restauratér, výrobce hraček a kontaktní osoba pro mladé maminky - to vše v sobě spojuje Frank Anton. Vystudovaný naturopat provozuje rodinnou kavárnu se svou partnerkou již třetím rokem. V Eubě provozují také kadeřnický salon.
Jaké máte plány na nejbližší týdny a měsíce?
Pro kavárnu zatím nic nového. Možná jednu nebo dvě věci změníme. Chystáme se uspořádat parapety, aby se tam lidem hezky sedělo. Dvůr za domem je určen pro společné využití. Venkovní posezení tam instalovat nebudeme, ale plánujeme tam balanční a prolézací plochu pro děti. Nebude to však veřejné hřiště.
Proč jste se před třemi lety rozhodli otevřít rodinnou kavárnu? Jaký byl důvod?
Byla to vlastně zlomyslnost (směje se). Dříve jsem měl vlastní praxi jako naturopat. Když se nám narodila dcera, nemohla jsem už nabízet pevnou otevírací dobu. To se však nelíbilo mým pacientům a ordinace přestala fungovat. Chtěli jsme také udržet při životě kadeřnictví. Trochu jsme se tedy porozhlédli, co bychom ještě mohli dělat. Navštívili jsme "Käptn Milchbart" a dětskou kavárnu v drážďanské čtvrti Neustadt. Pak se nám v hlavě zrodil nápad. A já jsem opravdu chtěla jet na Kaßberg. Hodně jsem se rozhlížela, než jsem našla něco vhodného. A poslední šanci jsem dal Kaßbergu, kde jsme kavárnu zřídili.
Mohou si děti v Chemnitzu dobře hrát?
Ve městě máme mnoho hřišť, která jsou ideální pro děti od šesti let. Hřišť pro děti mladší šesti let je však velmi málo. Asi před rokem proběhla veřejná konzultace k dětskému hřišti na Rosenplatzu. Spolu s oddělením parků a dětským komisařem se do ní zapojili zainteresovaní rodiče a podali své návrhy. Bylo nám řečeno, že se město zaměřuje na hřiště pro děti ve věku od šesti do deseti let. Situace s pískovišti není tak dobrá, protože písek se musí pravidelně vyměňovat. A to je příliš nákladné.
Jste z Chemnitzu?
Vlastně ano, přestěhovali jsme se sem v roce 1999. Ve městě se lidé scházejí na hřišti. Tam si rodiče mezi sebou povídají a stýkají se. Na vesnici máte vlastní hřiště na vlastní zahradě. Děti se buď znají ze školky, nebo se neznají vůbec. Ale je tu klidněji a pořád se můžeme rychle dostat do města.
Máte nějaké plány do dalších let?
Umíme lépe reagovat než plánovat. Raději necháváme věci přicházet k nám. Když moc plánuji, může se něco pokazit.
A kdybych se vás zeptal, čeho chcete dosáhnout do roku 2025? Jaká by byla odpověď?
No, pokud se nám podaří dobře uživit rodinnou kavárnu, pak bych byl nadšený. Posledních pár let bylo trochu pomalejší období. Nejprve jsme museli kavárnu rozjet. Samozřejmě máme stálé zákazníky, ale děti už jsou také starší. Takže musíme stále udržovat kontakt a přivádět sem "novou generaci". Takže se naši hosté stále obměňují. S dětmi tu zažíváme opravdu velké věci: vidíme je ležet v kojeneckých nosítkách, jejich první otočky na dece i první krůčky.
Od prvního týdne fungování kavárny na Kaßbergu máme stůl pro stálé hosty. Ženy, které se znají už od předporodních kurzů nebo plavání miminek. Nyní máme sourozence a je prostě krásné je doprovázet a pozorovat. Radost maminek je veliká. Naše dcera je tam také vždycky a nechává si od maminek číst. Pokud se vyskytnou nějaké problémy nebo potíže, snažíme se poskytnout podporu a být trochu nápomocni. Je to skoro jako v rodině.