Každý zde může vypustit páru a vyzkoušet si různé věci.

Arne Glaser & Anika Weber

Když se rozsvítí červené světlo, zavládne ve studiu ticho. Anika Weberová a Arne Glaser sedí před mikrofony se sluchátky na uších a ohlašují další píseň. Tvůrci Uniradia UNiCC si s námi povídají o trémě, obavách o nové talenty a kultuře ve městě.

Jak jste se dostal ke spolupráci s Uniradiem?

Arne Glaser: Hned na začátku studia jsem sem přišel v rámci O-fáze (pozn. redakce: týdenní seznamovací kurz před začátkem semestru). První den v Chemnitzu, první den na univerzitě, první den v rádiu. Před sedmi lety jsem nastoupil na technologické oddělení. Brzy jsem začal vysílat pořad, v němž jsem referoval o koncertech. A v určitém okamžiku jsem tam byl dost dlouho na to, abych se stal členem rady.

Anika Weberová: Přišla jsem sem před dvěma lety, také ve fázi O. Stejně jsem chtěla pracovat v rozhlase a byla jsem ráda, že v Chemnitz je univerzitní rozhlasová stanice. Zrovna se uvolnilo místo hudebního redaktora, a tak jsem hned nastoupila. Nyní také vedu pořad v éteru.

Myšlenka univerzitního rádia se zrodila v roce 2001 u hrstky studentů. Založili spolek a hledali spolubojovníky a příznivce. Brzy je našli, včetně názvu UNiCC, který je složen ze slov Uni, Campus a Chemnitz. Ve sklepě jedné ze studentských kolejí se v roce 2002 poprvé vysílalo - i když pouze online v síti studentů v Chemnitzu. O rok později se přestěhoval do svého současného sídla naproti kavárně. V roce 2004 bylo možné UNiCC poprvé slyšet ve vysílání.

Co se vám na univerzitním rádiu líbí?

Arne Glaser: Mohu zde realizovat své zájmy. Je tu několik základních podmínek, jako jsou technické možnosti a tiskový kodex, jinak jsme svobodní. Každý tu může upustit páru a vyzkoušet si různé věci. Nejsme srovnatelní s velkými rozhlasovými stanicemi nebo zpravodajskými agenturami. Zaměřujeme se na hudbu a vlastní seberealizaci.

Arne Glaser vystudoval elektrotechniku a nyní působí jako odborný asistent na Technické univerzitě v Chemnitz. Jeho vášeň pro hudbu ho přivedla k tomu, že se vedle toho stal koncertním fotografem a spisovatelem. Anika Weberová studuje mediální komunikaci a už nějakou dobu přemýšlí o kariéře v rádiu.

Jak důležitý je pro vás posluchač?

Anika Weber: Naše pořady v éteru, které vysíláme na frekvencích, jsou určeny všem. Protože jsme sami studenti, máme k cílové skupině tak jako tak blízko. Tematické pořady, které se pak vysílají online, jsou velmi specifické. Ale právě tím je rádio výjimečné.

Arne Glaser: Na jedné straně máme zvukový kolorit, který chceme mít co nejpřísnější. Na druhou stranu jsme vždy otevření novým tématům.

Rádio UNiCC můžete poslouchat na internetu od pondělí do pátku od 7 do 23 hodin. Kromě toho lze Rádio UNiCC přijímat na frekvenci 102,7 od 18 do 19 hodin. Sdružení má přibližně 30 členů, v současné době řídí program deset aktivních rozhlasových producentů.

Je tvorba rozhlasových pořadů snadná?

Anika Weberová: Na začátku stojí hodně úsilí mluvit do mikrofonu. Byla jsem velmi nervózní a někdy stále jsem, například před rozhovory. Velkou překážkou je na začátku také technika. Ale všechno je to učení se praxí.

Arne Glaser: Rozhovory se zahraničními kapelami jsou výzvou. Se skotským zálesáckým dialektem je opravdu těžké vést rozhovor. Ale kromě toho na nás není vyvíjen velký tlak.

Uslyšíte také hudbu z Chemnitzu?

Anika Weber: Udělala jsem si průzkum místních kapel z Chemnitzu a byla jsem překvapená výsledky. Je jich docela dost. Teď jsme navázali první kontakty.

Hrají roli i další témata města?

Arne Glaser: Už teď se zaměřujeme na kampus a na kulturu. Samozřejmě se hlásíme k tomu, až bude vybudován model Chemnitz a kampus bude nově upraven. Prezentujeme také výstavy v archeologickém a přírodovědném muzeu. A existuje i spolupráce s dalšími spolky, které hovoří o svých tématech. Pro politická a aktuální témata však nemáme dostatek pracovníků, kteří by to zvládli a měli k tomu podklady.

Co se vám na městě líbí?

Anika Weber: Chemnitz není přelidněný a je pro mě ideálně velký. Je to velké město, ale přesto ne tak nelidské a anonymní.

Arne Glaser: Chemnitz je poměrně kompaktní. Všechno je snadno dostupné: centrum města, kampus, obytná čtvrť.

Jak si představujete Chemnitz v roce 2025?

Arne Glaser: Doufám, že mladí lidé budou motivováni k tomu, aby se ve městě angažovali. V Chemnitzu je velký potenciál pro mladé projekty. Okamžitě mě napadá Sonnenberg, kde je stále spousta prázdného prostoru, který je třeba zaplnit nápady.

Anika Weber: Velké koncertní agentury se bohužel Chemnitzu většinou vyhýbají. Drážďany a Lipsko jsou z hlediska dopravního spojení mnohem příznivější. Tam má Chemnitz opravdu nevýhodu.

Arne Glaser: Chemnitz stále postrádá místo pro koncerty do 1000 návštěvníků. Je zde mnoho menších klubů, které nabízejí dobrý program.