Krásné řemeslné zpracování přírody a kultury

Susanne Bauer

Ze stropu visí bílé kulové vázy se stříbrnými tečkami. Na poličce stojí porcelánové hrnky se záhyby. Pod nimi jsou vystaveny brože, přívěsky a prsteny malované pastelovými barvami. Všechny unikátní kousky vyrobené z bílého zlata. Susanne Bauerová zřídila svůj porcelánový ateliér v idylicky položeném hradním příkopu Klaffenbach. Poprvé otevřela dveře před deseti lety a mnoha nápady ukázala, co všechno se dá z tohoto materiálu vyrobit. S chemnitzskou tvůrkyní jsme hovořili o její práci.

Co je na porcelánu tak zvláštního? Susanne Bauer:Je to velmi náročný materiál. Má úplně jiné vlastnosti než hlína. Je považován za mrchu. (smích) Pokud s materiálem v surovém stavu zacházíte špatně a deformuje se, deformace se po vypálení vrátí, i když to nechcete.

Proto je ten hrnek ohnutý?
Ne, porcelán se takhle promáčknout nedá. Praskl by. Vyrábím formu, která má tento ohyb. Takže je to tak navrženo zcela záměrně.

Jak jste tento materiál pro sebe objevil?
Vždycky jsem chtěla dělat něco kreativního. Nejraději jsem vyráběla a prodávala výrobky. Rozhlédla jsem se po uměleckých školách a objevila porcelánovou dílnu v Burg Giebichensteinu. Design keramiky/skla je malý, specializovaný obor, který není tak známý. Pak jsem si uvědomila: to je ono. Ten materiál se mi líbí. Je hezký, bílý a průsvitný. A dá se s ním hodně dělat. Šperky, nádoby, nádobí, obrazy.

Susanne Bauerová vystudovala design skla a keramiky na Vysoké škole umění a designu Burg Giebichenstein v Halle. V roce 2007 založila vlastní porcelánové studio. "Studium mě však dobře nepřipravilo na byrokracii, která je spojena se samostatnou výdělečnou činností," říká při pohledu zpět. Susanne Bauerová ví, že vlastní porcelánovou firmu si založí málokdo. Už jen proto, že na každý krok existují odborníci a člověk se pak musí rozhodnout, zda je pro něj modelování, nebo malování na porcelán to pravé. Susanne Bauerová se ujímá všech pracovních kroků. Dvakrát získala cenu Westerwaldského muzea keramiky. Se svými výrobky jezdí na veletrhy a výstavy. Její výrobky jsou k prodeji také v galerii Weise a v turistickém informačním centru.

Jak jste přišla na nápad otevřít si vlastní porcelánový ateliér na hradě Klaffenbach?
Pocházím z Chemnitzu a právě jsem dokončila studia. Prostory zde byly volné. A skvěle to vyšlo. Koncept zdejších dílen se dokonale hodil k tomu, co jsem chtěla dělat. Mohl jsem se dobře ztotožnit se zaměřením na řemesla a design. Je tu skvělá atmosféra, krásné prostředí. Prostě se tu cítím jako doma!

Hrad Klaffenbach s hradními příkopy se nachází na okraji města. Dobré místo pro ateliér?
Super. Příroda a kultura jsou zde úzce propojeny. Je zde vysoká kvalita pobytu. Můžete se vydat na procházku do přírody. Zejména o víkendech se mnoho lidí vydává na výlet na hradní příkop Klaffenbach. A výstavy na hradním paláci vždy stojí za zhlédnutí. Přes týden je tu klidněji. A to já potřebuji, abych mohl všechny věci vyrábět.

Co pro vás dělá dobrý design?
Musí být správné proporce. A povrchový design musí být ucelený. Také ráda nechávám věci mezi nimi. Skvěle působí i syrovost, neupravenost, která se rozvine v něco jedinečného.

Její oblíbený kus, bílá mísa s černými a červenými skvrnami uvnitř, má na vnější straně výrazné rýhy. "Tak to vypadá, když to ještě není úplně hotové." Hrnky, které vypadají jako konzervy, mají ještě záměrně šev. "Na začátku jsem tento šev obrousila. Teď ho nechávám, protože to opravdu vypadá jako konzerva," říká Susanne Bauerová. Jejím posledním vývojem jsou brože s malými dírkami, které jsou vyšité hedvábnými nitěmi. "Dlouho jsem si s tím lámala hlavu," přiznává. Má také celou sadu nádobí s abstraktními malbami. "Líbí se mi tu krásné kontrasty světla a tmy."

Jak začínáte svou práci?
Začínám tím, že sbírám nápady, a pak je začnu rozpracovávat. Nejdříve skicy, pak sádrové modely. Sádrový model otáčím na kotouči nebo ho celý vyřezávám ručně.

A co se děje potom?
Porcelán se netočí na hrnčířském kruhu jako hlína. To by se sice dalo, ale je to velmi obtížné. Používám proces tvarování, protože tvarování nejlépe vyhovuje vlastnostem materiálu. Ze sádrového modelu vytvořím odlévací formu. Forma se pak musí nechat vyschnout. Pak se vypálí, zasklí a ozdobí.

Odráží se ve vašich dílech také město Chemnitz?
Rád bych. V současné době přemýšlím o tom, jaké výrobky bych mohla pro Chemnitz navrhnout.

Jak město vnímáte?
Něco se děje. Někdy se musíte dívat trochu pozorněji než třeba v jiných městech. Ale je tu co objevovat, zejména v kulturní a umělecké oblasti, která mě tolik zajímá. Vernisáže v létě, malé galerie, muzea umění nebo alternativní kina, jako je Metropole nebo Clubkino, jsou důležitými orientačními body.

Jste osamělý bojovník?
Ano, jsem osamělý bojovník. Ale to je každý, kdo pracuje v oboru. Zároveň si samozřejmě vyměňuji nápady s kolegy, scházíme se u štamgastských stolů. V listopadu se také koná veletrh Werkkunstmarkt, kde je porcelánový obor hojně zastoupen, a všichni se opět pravidelně setkáváme.

Máte nějaké cíle pro rok 2025?
Rád bych vytvořil spoustu nových návrhů. Stále mám v hlavě spoustu nápadů. Skicáky se plní rychleji, než mohu věci realizovat. Chci prostě vyzkoušet mnohem víc věcí.