Objevte kulturní niky

Ingo Scheller & Matthias Döhler

Na dvorku Weltecho, jednom z nejkrásnějších subkulturních míst setkávání v centru Chemnitz, můžete v létě posedět ve stínu a popovídat si. Ale je to ještě víc: místo pro arthouse kino, experimentální hudbu a umění. Dvě sdružení Das Ufer e.V. a Oscar e.V. provozují Weltecho již deset let. O jejich kulturním programu, který se stal nedílnou součástí Chemnitzu, jsme hovořili s Ingo Schellerem a Matthiasem Döhlerem.

Co znamená Weltecho? Matthias Döhler:Je pro nás důležité mít vzrušující a široký mix žánrů. U nás v divadle se setkává mnoho různých žánrů: Vždycky se zde setkáváme s kinem, divadlem, výstavami a kluby. Kulturní zaměření vidíme v současných výstavách v galerii nebo v koncertních sériích nové hudby. Ale ve skutečnosti jsme všeobecnou prodejnou subkultury.
Ingo Scheller: Samozřejmě vycházíme vstříc vkusu publika. Křížově se financujeme tím, že plníme dům dobrými večírky. A pak si můžeme dovolit i něco pro menší publikum.

Večer v kavárně na dvorku svítí z lamp příjemně tlumené světlo. Světla postavil před více než dvaceti lety Ingo Scheller ze sdružení Das Ufer e.V. pro bývalý klub VOXXX. Právě zde se před 25 lety začala psát společná historie klubu. Obě organizace Das Ufer e.V. a Oscar e.V. zahájily projekt off-culture v roce 1992. Zatímco Oscar e.V., založený a tvořený umělci z Chemnitz, mezi něž patří Carsten Nicolai, Steffen Volmer a Frank Maibier, je zodpovědný za program galerie a poskytuje umělecké podněty, Ufer e.V. přispívá svými zkušenostmi v oblasti kinematografie a pořádání akcí. VOXXX se rychle vyvinula v platformu pro současné mladé umění a oblíbené a alternativní místo setkávání. Po třinácti letech následoval pravděpodobně nejhlubší zlom v historii sdružení: VOXXX muselo ukončit činnost. Následoval prozatímní projekt Kapital za Karl-Marx-Kopfem. A v roce 2007 začaly oba spolky znovu - v bývalé technické komoře jako Weltecho. "Chtělo to hodně fantazie, aby se z toho stalo místo kulturního setkávání," vzpomíná Ingo Scheller na první návštěvy.


Co říkáte lidem, kteří tvrdí, že se v Chemnitzu nic neděje? Matthias Döhler:To není pravda.
Ingo Scheller: To je nesmysl. (Oba se smějí) To je všechno.


Takže jsou to všechno jen předsudky? Ingo Scheller: Tady už je spousta iniciativ a také spousta možností, jak vyjet ven. Někdy je nedostatek mladých lidí, kteří by rádi chodili ven. Je třeba využít nabídek, které tu jsou. V posledních letech vznikla spousta věcí, které městu prospívají: festival Kosmonaut, Fête de la musique, Fuego a la isla.
Matthias Döhler : Lidé, kteří něco organizují, se většinou znají. Existuje také spolupráce mezi organizátory. Například my tady pořádáme živý koncert a after-show party se pak koná v Tesle. Ale funguje to i obráceně. Například letos byla aftershow Fête de la musique ve Weltecho.


Jak vnímají město umělci, kteří s vámi vystupují? Ingo Scheller: Když vyzvedávám umělce z nádraží, často se ptají: Je tady státní svátek? Nejsou zvyklí na to, že je tu větší klid. Ale většinou nemáme čas na prohlídku města. Kapely často přijíždějí těsně před koncertem. Mnozí ale přesto chtějí vidět Nisel. A také odcházejí s dobrým pocitem, protože naše poloha je tak akorát. Samozřejmě vždy záleží na tom, kolik lidí přijde a jaká je atmosféra.


Jste s počtem diváků spokojeni? Ingo Scheller: Chemnitz je velmi zvláštní. Na opravdu dobré věci někdy přijde jen pár lidí. To je pro nás a hlavně pro umělce zklamání. Ale nenecháme se tím odradit, raději hledáme niky. V současné době například zkoušíme novou sérii, v rámci které chceme v jeden den udělat něco, kde nikdo jiný nic nedělá. Společně s Wolkenkuckucksheimem, festivalem ve Spinnerei, pořádáme pondělní koncerty. Hlavní je být divný. A to se nám momentálně docela daří.

Společné nedělní sledování Tatort je u vás také oblíbené.
Byla to také nějaká nika? Matthias Döhler:To vzniklo z osobního zájmu. Místo toho, aby se na to každý díval sám doma, jsme z toho chtěli udělat společnou akci. Rychle se vytvořilo tvrdé jádro, které se na něj chtělo dívat pravidelně.

Vrcholem programu Weltecho je festival KammerMachen, který loni oslavil desátý ročník. Celý týden se točí kolem divadla, hudby a zvukového umění. Již mnoho let je také zavedena série tangomarx. Kavárna se tehdy stává tanečním místem a lidé tančí a baví se na hudbu z Argentiny i jiných částí světa.


Jak probíhají vaše jazzové formáty a série koncertů nové hudby? Matthias Döhler:Oba hudební žánry mají své zvláštní, ale také věrné publikum. Očekávají také sofistikovanou hudbu a rádi experimentují. Často jsem se setkal s tím, že naše série Klangwerk a naše jazzové formáty jsou úspěšné, protože jsou opakovaně doporučovány.
Ingo Scheller: Ani zde neočekáváme plné sály. Je to něco elitářského, co je součástí našeho kulturního programu. Společně s hudební školou pořádáme například také skladatelské soutěže, které jsou dalším stavebním kamenem pro novou hudbu. To není v celostátním měřítku běžné.

Plánujete rozšíření a otevření nových prostor v budově pro klubové akce.
Kdy se tak stane? Ingo Scheller: Nový klub otevřeme v září. Dosavadní prostory již nebudou využívány pro klubové akce, abychom se vyhnuli problémům se sousedy. Místo toho majitel GGG rozšiřuje první patro. Místnost je poměrně velká a dává nám zcela nové možnosti.
Matthias Döhler : Místnost, kde se obvykle konají naše večírky, budeme moci v budoucnu více využívat pro filmové akce. Dříve jsme museli vždy, když se plánovaly večírky o víkendu, přesunout posezení v kině ven. To již nebude nutné.

Kam podle vás Chemnitz směřuje?
Jak bude město vypadat v roce 2025? Ingo Scheller: Potřebujeme, aby se do města stěhovalo ještě více lidí. V Chemnitzu je ještě dnes znát, že mnoho lidí město v 90. letech opustilo. Chemnitz měl v roce 2016 asi 1 500 nových obyvatel, Lipsko téměř desetkrát tolik. Doufám, že to jednou přijde. V Chemnitzu nabízíme kulturu už 25 let a přispíváme k ní. Samozřejmě chceme, aby se město rozrůstalo a bylo atraktivnější. Bereme to všechno pozitivně a bojujeme dál, jinak bychom tu nebyli.
Matthias Döhler: A lidé, kteří ve městě žijí, by si snad jen měli více všímat kulturních akcí. Chemnitz je přece jen ekonomicky silné město. Doufal bych, že to zanechá silnější stopu i na kulturní scéně.