Šampionát na dohled

Torsten Buschmann

Pro hokejový tým Chemnitz Crashers vstupuje sezóna do horké fáze. V sázce je mistrovský titul v Regionalliga Ost. Šest zápasů před koncem je tým z Chemnitz na dostřel vedoucímu týmu ligy z Niesky. S trenérem Torstenem Buschmannem jsme hovořili o rozvoji hokeje v Chemnitz, práci klubu s mladými talenty, plánech do budoucna a profesionálním hokeji v Chemnitz Küchwaldu.

Jaké jsou vaše plány na tuto sezónu?
Současná pozice vypadá slibně. Torsten Buschmann:Momentálně jsme druzí a ztrácíme jeden bod na Niesky. Hrajeme s nimi ještě dvakrát. Takže možné je všechno. Titul mistrů regionální ligy by nás potěšil. I na tom ale tvrdě pracujeme.

Je postup možný?
Ještě tam úplně nejsme. Postup z Regionalligy do Oberligy znamená, že se z čistě amatérské ligy přesouváme do profesionální ligy. Tím by se náš seznam zápasů zdvojnásobil z 30 na 60. To znamená zápasy v pátek, v neděli a občas i v úterý. To se zaměstnanci, studenty a žáky není možné. Na to potřebujeme profesionály.

Co by se kromě sportovních požadavků změnilo v případě postupu?
V případě postupu by se musel navýšit rozpočet - ze současné malé šestimístné částky do milionů. Nechceme postoupit a pak skončit na posledním místě nebo být ve spodní části tabulky. Nepřijdou další lidé, protože nikdo nebude mít zájem. Chceme mít mužstvo, které může bojovat o mistrovský titul v Oberlize.
Hrajeme regionální ligu jako klub - ESV 03. Pokud bychom chtěli postoupit do 3. ligy, nebylo by to přes mateřský klub, ale museli bychom založit společnost s ručením omezeným. Potřebovali bychom akcionáře, kteří by měli odvahu založit společnost provozující lední hokej a také předfinancovat další kroky z vlastních peněz.

Na jaře 2014 museli Wild Boys, předchůdce klubu Crashers, podat insolvenční návrh. Torsten Buschmann o té době nerad mluví. Ne proto, že by mu to bylo nepříjemné, ale protože se raději dívá dopředu než zpět. "Hrajeme skvělou sezonu s nejmladším týmem v regionální lize, věkový průměr je kolem dvaceti let. To se počítá." A přesto byla insolvence velmi důležitým faktorem pro cestu, kterou se Crashers už vydali. Z nouze udělali z nouze ctnost a v 1. týmu mužů vsadili výhradně na mladé amatérské hráče. Tato koncepce se zatím osvědčila.

Poučili jste se z tehdejších chyb?
Samozřejmě jsme se museli poučit z chyb minulosti. Jsme úplně nový tým. Hledáme nové způsoby, jak strukturovat situaci tak, abychom v určitém okamžiku zvládli postup, a to nejen po sportovní stránce.
Jinými slovy, máme senzační základ s našimi mladými talenty. Právě jsme prolomili hranici 150 aktivních juniorských hokejistů. V klubu máme hodně přes 200 členů a máme skvělé partnery se sportovním gymnáziem a gymnáziem i s centrem olympijské přípravy. Spolupracujeme s týmy Icefighters z Lipska a Eispiraten Crimmitschau, díky čemuž mají naši mladí hráči možnost získat zápasovou praxi v profesionálních týmech.

Vaším cílem je vytvořit z mladých hráčů tým, který by mohl bojovat i v Oberlize. Kolik let jste si dali na dosažení tohoto cíle?
Jsme velmi blízko. V přípravě jsme hráli pouze proti třetiligovým týmům a drželi jsme s nimi krok.
Těžíme z našeho bundesligového týmu U19. Hrají na úrovni, která vede do třetí ligy. Tyto hráče začleňujeme do našeho týmu v regionální lize. Protože máme v tomto mládežnickém týmu tolik hráčů, dáváme pravidelně dvěma, třem a někdy i čtyřem hráčům šanci hrát v mužském týmu. Na posledním domácím zápase jich bylo dokonce pět.

Vrcholem letošní sezony byl zápas s berlínským Preussenem, na který přišlo 1850 diváků. "To byla senzace," říká Torsten Buschmann. "Potřebujeme však v průměru 1 500 diváků, abychom mohli hrát Oberligu bez bolestí žaludku," dodává. Buschmann chce, aby se o nejrychlejší sport na světě zajímalo ještě více lidí z Chemnitzu. Město má potenciál. Vždyť v Chemnitzu se už nejvyšší liga hrála. "V roce 1994, kdy byla založena Německá liga ledního hokeje (DEL), existoval smíšený tým z Weißwasseru a Chemnitzu. Říkali si Sachsen Füchse," říká jednačtyřicetiletý muž.

V současné době se dá do 1. ligy pouze koupit, jinak se tým vzdá licence. Existují snahy umožnit opět postup a sestup. Bude možné navázat na tuto jednu sezónu v nejvyšší soutěži, nebo je to utopie?
Umístění nabízí hodně. Nemyslím si, že to bude na DEL stačit. Určitě bychom potřebovali novou arénu. Možná bychom pak mohli postavit multifunkční arénu pro několik velkoklubů, například pro NINERS. Ale to je všechno koláč v oblacích, ještě příliš daleko.

Zvládne město jako Chemnitz několik klubů vyšší třídy?
Jistě - s necelými 250 000 obyvateli si to může dovolit. Kdysi se říkalo, že hokej nikoho nezajímá a že není možné přilákat na stadion víc než tisíc diváků. Nám se podařilo třikrát za sebou přilákat více než 1 500 diváků a myslím, že můžeme být ještě lepší. A to neuškodí ani CFC, ani NINERS. Naopak, přivedeme lidi z Chemnitzu zpátky na stadion! Z toho těží všichni.

V roce 2003 jste založil mládežnický klub ESV. Jak už bylo řečeno, máte vynikající mládežnický program: někteří z vás patří k nejlepším na světě. Jak jste na to jako trenér hrdý?
Rozhodně mi z toho naskakuje husí kůže (smích). Myslím, že jsme v Sasku absolutní průkopníci a jsme před kluby ve spolkové zemi. Bylo to možné jen díky sportovnímu gymnáziu a gymnáziu. Protože tam si můžeme v podstatě organizovat tréninkové plány a škola podle toho staví rozvrhy. V páté třídě už mladí sportovci trénují 10 až 14 hodin týdně. A o víkendu jsou pak dva soutěžní zápasy. Je to hodně práce, i pro nás jako trenéry. A potřebujete rodiče, kteří za tím stojí a podporují to.

Torsten Buschmann objevil svou lásku k lednímu hokeji poměrně pozdě. "V 16 letech jsem se přes gymnastiku dostal k rychlobruslení a pak k lednímu hokeji," říká. "Protože jsem si uvědomil, že jako hráč to na vrchol určitě nedotáhnu, poměrně brzy jsem se přeorientoval a vystudoval v Chemnitzu obchodní administrativu a sportovní vědu. U ledního hokeje jsem chtěl opravdu zůstat. Moje závěrečná práce se zaměřovala na integraci ledního hokeje do školního sportu na bázi soutěžního sportu. S podporou pana Kulakova ze sportovního gymnázia jsem diplomovou práci dokončil a poté během jednoho roku projekt realizoval a zavedl." Od té doby je lední hokej součástí profilového sportu na obou sportovních školách v Chemnitz a je velmi důležitým základním kamenem pro vynikající práci s mládeží v klubu.

Jak byste nerozhodnuté dítě zaujali pro lední hokej?
Vzal bych je na stadion, obul jim brusle a postavil je na led. Věřte mi, že ti malí, kteří byli na našem zimním stadionu, dostali výstroj a měli v ruce hokejku, se vrátili. Platí heslo: Jednou jsi ochutnal krev..... Je jen velmi málo lidí, kterým se to nelíbilo. Protože je to prostě skvělý sport.
Díky našim ochutnávkovým projektům jsme během několika týdnů dostali na led přes 100 dětí - prostřednictvím mateřských a základních škol, se kterými spolupracujeme.

Dalo by se i na základě vašich výkonů říct: bez vás by v Chemnitzu už žádný hokej nebyl?
Ne, to se říct nedá. Ale možná na jiné úrovni.
Vždycky jsem měl v plánu dělat tady závodně sport. Tedy nejen hrát trochu hokej a trénovat, to tu bylo odjakživa. Ale s pořádnou koncepcí a plánem - hlavně s cíli - přejít od hobby k profesionálnímu, od amatérského k soutěžnímu sportu.

Jaké jsou nyní vaše úkoly v klubu?
Společně s Rico Kühnelem a Hendrikem Künzelem jsme od dubna 2016 ve vedení klubu. Členy představenstva jsou také Philip Potempa (PR) a Tobias Rentzsch (sport). Já jsem zároveň sportovním ředitelem. Tobias Rentzsch je nyní také vedoucím oddělení sportu mládeže. Trénuji 1. tým mužů, jsem trenérem mládeže a učitelem sportu pro lední hokej na sportovním gymnáziu a sportovní střední škole. Nemůžu si stěžovat, že bych neměl co dělat (smích).

Je pro vás Chemnitz městem sportu?
Město má významnou sportovní historii. Na své bývalé sportovní škole, tehdy ještě naproti tržnici, jsem chodil do třídy s několika opravdu velkými jmény: například s Mandy Wötzelovou. Město má ve svých Zlatých knihách mnoho velkých jmen. Stalo se to však obtížné. Doba je jiná. Už není tak snadné získat zájem dětí nebo jejich rodin o závodní sport. Dnešní svět zkrátka nabízí mnohem více než tehdy.
Aby bylo město městem sportu, musí ještě více investovat do svých sportovních zařízení - což se nyní začne dít díky rozsáhlé výstavbě Sportfora. Podmínky, které zde v Chemnitzu máme, jsou v podstatě skvělé. Máme skvělé sportovní gymnázium a skvělou sportovní střední školu, skvělý internát, dobrou univerzitu a tréninkové firmy ve všech oborech ve městě, které podporují sport. To zažíváme pravidelně. Pro své hráče, kteří ukončili desátou třídu nebo maturitu, hledám firmy, které nás podporují. Takových partnerů je víc než dost.
Město musí mnohem více investovat do sociální infrastruktury, pokud se chce vrátit do starých časů. Mimo jiné potřebujeme více angažovaných a kvalifikovaných trenérů. Kluby potřebují mnohem větší podporu, pokud jde o financování personálu a poplatky za využívání sportovních center ve městě, které se nyní velmi prodražily. Například náš klub platí hodně přes 40 000 eur za sezonu. To pohltí nejedno trenérské místo. Tyto peníze bychom také mohli velmi dobře investovat do našeho managementu.

Kde vidíte sebe a klub v roce 2025?
Druhá bundesliga by byla skvělá. Ale slušná třetí liga by byla také žádoucí. V každém případě chci i nadále vidět klub známý svou vynikající trenérskou prací.
Musíme zvládnout pravidelně přilákat do arény pravidelnou návštěvu 1000 až 1500 hokejových fanoušků a další diváky na akce. Pak bude určitě možné, aby se Chemnitz za osm let stal špičkovým třetiligovým zařízením nebo snad dokonce hrál 2. bundesligu. Místo na to má. Tím jsem si jistý.