Více než jen soutěž krásy

Samuel Harnisch

Francouzská metropole Paříž se stala jedním z prvních evropských hlavních měst kultury v roce 1989, zatímco Istanbul byl tímto titulem poctěn v roce 2010. Také Chemnitz by se rád do roku 2025 zařadil mezi významná kulturní města. Samuel Harnisch nám prozradí, jaké možnosti Chemnitz má a co je to kulturní ambasador. Tento rodák z Chemnitzu je ve svých 17 letech nejmladším členem pětičlenného týmu kulturních ambasadorů.

Jak jste se o pozici velvyslance dozvěděl? Samuel Harnisch: Když jsem se dozvěděl, že se Chemnitz chce ucházet o titul hlavního města kultury, nejprve jsem se zasmál, protože Chemnitz není klasické město kultury. Pak jsem se ale na téma podíval podrobněji a uvědomil jsem si, že celá věc je víc než jen soutěž krásy a že by to městu mohlo opravdu slušet.

Proč jste se do ní přihlásil?
Jednak mě velmi zajímá historie Chemnitzu a jeho urbanistický vývoj. Na druhou stranu mi přišlo dobré, že se soutěže mohou zúčastnit a dokonce vyhrát i města, která na první pohled nejsou klasickými kulturními městy. Pak přišla výzva k podávání přihlášek na pozici kulturního ambasadora a já se hned přihlásil. Také jsem si myslel, že je důležité, aby se mladá populace zapojila a byla zastoupena.

Jak jste si představoval roli kulturního ambasadora?
Abych byl upřímný, na začátku jsem si myslel, že se budu podílet pouze na procesu podávání přihlášek. Ale to, že jsou do toho zapojeny i komise, mě zpočátku trochu mátlo. Postupem času jsem se však zapojoval stále více. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem mohl přispět vlastními nápady a také celou věc komunikovat s okolím.

V březnu loňského roku vyhlásilo město Chemnitz výběrové řízení na kulturní ambasadory. Hledaly se kreativní mozky, které mají dobré kontakty a jsou angažované, aby podpořily programovou radu a připravily obsah kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2025. Na výzvu reagovalo více než 50 obyvatel Chemnitz a nakonec bylo vybráno pět z nich. Jedním z mladších uchazečů byl Samuel Harnisch, který je v 11. ročníku Gymnázia Johannese Keplera. "Pokud se všeho ujmou jen zkušení odborníci, celá věc se mine účinkem," zdůrazňuje žák. Jako člen programové rady může kdykoli prezentovat vlastní nápady, přispět svým názorem na jednotlivé body přihlášky hlavního města kultury a diskutovat o možných odpovědích na otázky přihlášky. "Jedině tak může být mladá populace v žádosti slyšet!" dodává.

Jak přispíváte k podání přihlášky vy?
Společně s ostatními kulturními ambasadory připravujeme projekty a iniciativy. Navenek jsem zodpovědný především za reprezentaci myšlenky hlavního města kultury. Mohl jsem například svým spolužákům poskytnout malý náhled, ale mám toho v plánu ještě víc. V budoucnu se chci více zapojit do programové rady a překonat svou zdrženlivost. Zapojuji se také do činnosti skautů v Chemnitzu a různých dalších věcí a působím tam jako multiplikátor aplikace.

Jak lidé vašeho věku v Chemnitzu vnímají přihlášku do hlavního města kultury? Do jaké míry se s ní mohou ztotožnit?
V mém ročníku se mě na to často ptají. Reakce se ale velmi liší, od "moc super" až po smích. Jeden spolužák jednou reagoval slovy, že i Frankenberg má více kultury. Pak se prostě snažím lidi poučit dobrými argumenty.

Diskutovalo se někdy ve škole o tématu hlavního města kultury?
Většina mého ročníku ví, že se hlásíme, protože to často vytahuju. Přečetli si, že jsem kulturní ambasador, a přišli se mě zeptat, co to je. Dříve toto téma nehrálo v hodinách ani ve škole žádnou roli. Sám jsem o tom poprvé slyšel v roce 2016, když jsem byl ve Vratislavi (pozn. redakce: Vratislav byla v roce 2016 Evropským hlavním městem kultury).

Jak se vám daří vzbudit zájem mladé populace o toto téma?
Je to trochu obtížné, protože Evropské hlavní město kultury zní pro většinu mladších lidí zpočátku trochu nudně. V budoucnu musíme chodit přímo do škol, představovat téma a vysvětlovat, proč se jím může stát právě Chemnitz. Několik dobrých nápadů už máme. Jako svou cílovou skupinu vidím také mladou generaci.

Jak hodnotíte šance Chemnitzu?
Podle mého názoru je reálné, aby se Chemnitz stal hlavním městem kultury v roce 2025. Záleží na historii, kterou má město co vyprávět, a Chemnitz má co vyprávět. Od industrializace a destrukce přes socialistickou přestavbu až po pozitivní vývoj po roce 1990 má Chemnitz co nabídnout. Nezáleží na tom, kolik má město muzeí. Chemnitz je také stále poměrně neznámý, a proto je zajímavé se o městě něco dozvědět.

Čím se Chemnitz odlišuje od ostatních kandidátských měst?
Myslím, že Chemnitz vyniká svou pohnutou historií. Zejména socialistická historie je tak dobře rozpoznatelná jen v několika městech. Nejsilnějším konkurentem by proto mohl být Magdeburg, který má za sebou podobně pestrou historii jako Chemnitz a je také na dobré cestě. Avšak skutečnost, že Magdeburg byl tehdy královským sídlem a nyní je hlavním městem spolkové země, znamená, že Chemnitz si zaslouží uznání Evropského hlavního města kultury 2025 ještě více. Efekt překvapení by byl pro Chemnitz mnohem větší.

Jak zapadá jubilejní rok do kandidatury na hlavní město kultury?
Jubilejní rok lze považovat za generální zkoušku na Evropské hlavní město kultury. Oslavy 875. výročí jsou především o zapojení občanů a to je také principem kandidatury na hlavní město kultury: přispějte nápady a udělejte to sami.

Co se ještě musí ve městě do roku 2025 stát?
Na jedné straně by se měla poněkud zlepšit krajina města, například revitalizací prázdných továren a uzavřením proluk mezi budovami. A za druhé by občané měli opět získat větší sebevědomí. Chemnitz býval velmi sebevědomým městem a může se jím opět stát. Není třeba se stydět za to, že pocházíme z Chemnitzu. Důležité je více nabídek pro mladé lidi, pomáhá jim to více se identifikovat s městem. Chemnitz potřebuje více odvahy!