ze žhnoucích lahví a ohýbaných měděných trubek.

Franziska Dörner

Mladá žena z Chemnitzu už několik týdnů prodává na ulici Theaterstraße poličky z měděných trubek, lampy z lahví, plechovek a hodiny. CoBo Lights je název projektu Franzisky Dörnerové, která ze starých věcí vykouzlila nové. Co - to jsou první písmena lipské čtvrti Connewitz - a Bo je začátek anglického slova "bottles", protože vše začalo lampami z lahví v Connewitzu. Majitelka obchodu a držitelka ceny KRACH Franziska Dörnerová vypráví o svém podnikatelském nápadu a o tom, jaké to je mít ve 23 letech vlastní obchod.

Jak vás napadlo vyrábět lampy z vyřazených předmětů? Franziska Dörner:Tehdy jsme se přestěhovali do Lipska. Šlo o vybavení bytu a já si uvědomila, že lampy jsou poměrně drahé. Ale chtěla jsem mít něco individuálního. Tak jsem začala vyrábět vlastní lampy. Pak se na mě obrátili přátelé a známí a také chtěli takové lampy k narozeninám. Tak mě napadlo, že bych si jimi mohla vydělat. Hlavně ty láhve: Pracoval jsem v servisu a neustále jsem měl před sebou prázdné, ale stále krásné láhve a na základě předpokladu, že staré věci se znovu používají, jsem z nich vyrobil lampy.

Jste obzvlášť zručný řemeslník?
Všechny moje lampy vlastně fungují stejně: objímka E27, kabel, zástrčka a vypínač. Jen kování je vždy trochu jiné. Vlastně si to všechno můžete udělat velmi dobře sami. Samozřejmě musíte být v některých věcech obzvlášť důkladní. Ale já také pracuji s elektrikáři a můj přítel vystudoval strojírenství a dělá si další školení, aby získal malý elektrikářský průkaz.
Ráda bych ale i ostatním ukázala, že není tak těžké vyrobit ze starých věcí nové šperky. Další dílnu máme 25. října. Materiál vám poskytneme za účastnický poplatek a na konci si odnesete lampu na míru, kterou jste si sami vyrobili.

Na dílnu se můžete přihlásit na e-mailuinfo(at)cobolights.de nebo na webových stránkáchwww.cobolights.de.

Kde sháníte materiály?
Mám například staré láhve ze sklepa po příbuzných na uhlí. Měděné trubky se vlastně shánějí trochu hůř, protože cena kovů je v současné době tak vysoká, že není tak snadné je sehnat. Jinak hodně pochází z bleších trhů nebo od kamaráda, který dělá firemní vyklízení. Ale lidé za mnou mohou přijít i s vlastním materiálem, tak vznikla například police z měděných trubek.

První týden s prvním obchodem je za vámi. Jaké jsou vaše dojmy?
Pár lidí už přišlo, mnozí se zajímají a prohlížejí si výlohu. Dokonce se nám podařilo prodat několik lamp. Jednu z nich dostali dva starší lidé, které bych jako zákazníky nepoznal. Poradil jsem jim a oni byli okamžitě nadšeni a lampu si koupili.

Jak jste se dozvěděli o projektu KRACH a do jaké míry vám pomohl?
O informační akci jsem se dozvěděla prostřednictvím Facebooku. Zúčastnila jsem se jí s kamarádkou a poté jsme si řekly, že je to super, že by to pro nás bylo ideální. Pak jsme se přihlásili s podnikatelským plánem. Proběhla kontrola uchazečů, předběžné rozhodnutí, prohlídka možných prostor a pak se na Maker Faire vybírali finalisté. Celkem se přihlásilo přes 50 zájemců.

A čím jste vynikli?
Myslím, že jsme byli vybráni, protože to děláme už tři roky. Dobrých nápadů bylo hodně, ale často to byly jen nápady a nic konkrétního. My už jsme měli zkušenosti a náš koncept se zdál být přesvědčivý.

V dubnu letošního roku bylo v programu "KRACH - Kreativraum Chemnitz" oceněno jedenáct projektů z oblasti kultury a kreativního průmyslu. Kromě počátečního rozpočtu ve výši 2 500 eur na podnikatelský nápad získali ocenění individuální a bezplatné poradenství od odborníků a sítí a také úhradu nájmu místnosti až na tři roky. K dispozici bylo jedenáct prostor rozmístěných po celém městě. Všichni laureáti ceny KRACH si mohli potenciální obchody předem prohlédnout a sestavit si seznam preferencí. Franziska si kromě prostor na Brühlu oblíbila i své současné místo na Theaterstraße 17: "Nyní jsme v bývalé autoškole. Stále jsme měli co dělat, ale teď má obchod šmrnc. Nejdůležitější je, že mám vzadu dostatek místa pro svou dílnu."

Troufli byste si na takovou prodejnu a koncept CoBo Lights bez společnosti KRACH?
Ne. Vlastně jsem si krátce předtím řekl: Dobře, teď jsi konečně našel dobrý studijní program. Studuji obor Prevence, rehabilitace a kondiční sporty na Technické univerzitě v Chemnitz, což je třetí studijní program, který jsem začal studovat. A je to opravdu skvělý studijní program, který se mi líbí. Chtěla jsem ho nejdřív dokončit a pak se podívat, jak to vypadá z hlediska zaměstnání. Ale teď dělám obojí najednou a musím se podívat, jak to všechno půjde. Ale je to neuvěřitelně skvělá příležitost si něco vyzkoušet.

Co se plánuje do budoucna s obchodem?
V současné době dáváme dohromady kutilské sady, například pro kávovar a lampy z měděných trubic. Prefabrikované díly pak posíláme domů s videonávodem. Každý si tak může postavit svůj vlastní jedinečný kousek.
A co se týče obchodu, je třeba zjistit, jestli kvůli konceptu vůbec stojí za to mít obchod, nebo jestli stačí online. Po třech letech budu muset zjistit, jestli je to to, co chci dělat. Opravdu si musíte všechno rozhodnout sami a starat se o obchod nepřetržitě. Jsem zvědavá, nikdo mi neřekne, jestli je to správné, nebo ne. Prostě si to vyzkouším a program KRACH je nejlepší příležitost, jakou jsem kdy měl.

Chemnitz se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2025. Co byste do té doby ve městě rád viděl?
Chemnitz by měl vytvořit ještě více prostoru pro kreativní lidi z Chemnitzu, ale i za hranicemi města. Lidé musí konečně uznat Chemnitz jako cool město, ale k tomu je potřeba, aby se toho hodně stalo. Bylo by například hezké procházet se městem a najít všude veselo a živo. Že lidé jsou ještě večer venku a povídají si. Toho by se dalo dosáhnout nejen zřízením velkých řetězců, ale i malých kaváren a obchůdků.