Chemnitz současní svědci: Christiane Schumann

Christiane Schumannová, rozená Wagnerová, měla noční směnu v Bankhaus Metzner na Johannisplatzu a 5. března brzy ráno odešla do svého bytu na Schillerstrasse, dnešní Straße der Nationen. "Ranní útok byl poměrně silně cítit i ve městě. Měla jsem neklamný pocit, že se tu něco stalo. A když jsem přijela, lidé z domu už mi to říkali: Moji příbuzní byli ve sklepě. A když jsme dole křičeli: 'Je tu ještě někdo naživu? ' Ale všechno bylo pryč. Tak jsme naložili chleba a to, co jsme měli, na sáňky - byl zasněžený den - a jeli jsme do Rottluffu. Tam byli naši příbuzní."

Večer rodiny utekly do skalního dómu Rabenstein: "Když jsme se tam dostali, netrvalo dlouho a zasadili ty vánoční stromky. Sloužily k označení míst, kam měly být shozeny bomby. A když jsme vyšli ze skalního dómu - do konce života na to nezapomenu -, město bylo jedno velké peklo a obloha rudě zářila."

Současné svědecké brožury

Věčný pochod

Titelbild der Broschüre "Der ewige März - Erinnerungen an eine Kindheit im Krieg"
Fotografování: Stadt Chemnitz

Vzpomínky na dětství za války


Poslední svědci

Když starý Chemnitz zahynul v krupobití bomb.