Položení základního kamene 29. května 2024
Ve středu 29. května bylo na jedenácti místech v Chemnitz odhaleno 23 nových Stolpersteine. Celkem 330 pamětních kamenů ve městě připomíná osudy lidí, kteří byli během nacionálně socialistického režimu pronásledováni, deportováni, zavražděni nebo dohnáni k smrti.
Letošní slavnostní ceremoniál začal v 9 hodin ráno na náměstí Theaterplatz 2 před budovou opery. Tam zaměstnanec městského stavebního dvora za přítomnosti pana starosty Svena Schulzeho a příbuzných z Německa i zahraničí položil kámen za Antona Richarda Taubera. Ten byl v letech 1912-1930 generálním ředitelem Vereinigte Stadttheater v Chemnitz.
Divadelní náměstí 2
Kámen úrazu pro Antona Richarda Taubera
Anton Richard Tauber byl v letech 1912-1930 generálním ředitelem Vereinigte Stadttheater v Chemnitz. Vzhledem k ostrým sporům uvnitř stran městské rady ohledně kulturní a divadelní politiky se v roce 1930 rozhodl neprodloužit smlouvu. Od roku 1936 žil v Itálii a ve Švýcarsku. Zemřel 4. srpna 1942 v Pergassoně u Lugana.
Sponzoři: Rotary Club Chemnitz
Stefan-Heym-Platz 1
Kameny úrazu pro Siegfrieda, Dinu, Ruth Bettiovou a Waltera Strauße
Siegfried Strauß byl v letech 1935-1938 ředitelem obchodních domů Schocken v Chemnitz. Kvůli probíhající "arizaci" podniku předal v červenci 1938 vedení a uprchl s rodinou na Nový Zéland, aby unikl pronásledování ze strany národních socialistů. Tam dorazili 18. ledna 1940.
Sponzoři: Přátelé smac e. V., žáci G.-Agricola-Gymnasium Chemnitz, Steffani Löser-Föhse, Nadine a Stefan Grießmannovi.
Ulice Zschopauer 54
Kameny úrazu pro Henocha, Rahel, Doris Idu a Maxe Josefa Bulku
Obchodník Henoch Bulka (nar. 1898) a jeho manželka Rahel Bulka, rozená Paperno (nar. 1905), se vzali v srpnu 1933. Jejich děti Doris Ida a Max Josef se zde narodily v letech 1934 a 1938. Rahel Bulka a její děti byli v květnu 1942 deportováni a zavražděni v ghettu Belzyce. (Ghetto v polském městě zřídili za druhé světové války národní socialisté). Henoch Bulka se již dříve pokusil uprchnout z Německa. Jeho osud není znám.
Sponzoři: Claudia Radelow, soukromá, večerní gymnázium Chemnitz, střední škola Chemnitz Montessori.
Rößlerstrasse 33
Kámen úrazu pro WillyhoLessera
Podnikatel Willy Lesser (nar. 1901) byl od roku 1927 tajemníkem Všeobecného svazu spotřebitelů v Chemnitz a okolí. Jako přesvědčený sociální demokrat pohotově upozorňoval na nebezpečí národního socialismu na přednáškách. V roce 1935 byl v "ochranné vazbě" v koncentračním táboře Sachsenburg. Po skončení války byl prvním jednatelem spotřebního družstva v Chemnitz.
Sponzor: Susan Lesser
Gerhart-Hauptmann-Platz 13
Kameny úrazu pro Elsbeth Sommerfeldovou a Gerdu Kaesovou
Švadlena Gerda Kaesová byla naposledy zaměstnána v pomocné kuchyni židovského domova důchodců na Antonplatzu. Její matka Elsbeth Sommerfeldová a dcera byly v květnu 1942 deportovány a zavražděny v ghettu Belzyce.
Kmotři: Mgr: Susanne Schübel
Hoffmannstrasse 52
Kámen úrazu pro Irmgard Goeritzovou
V Hoffmannstraße se nacházejí již tři Kameny úrazu pro manžela Karla Goeritze a děti Franka-Stefana a Irene Beatrice. Irmgard Goeritzová byla jediným členem rodiny, který přežil násilné potopení osobní lodi "Simon Bolivar" u pobřeží Anglie. Než se v roce 1942 provdala za pedagoga Heinricha Selvera, žila krátce v Londýně. Z tohoto manželství vzešly dvě dcery: Irene a Veroniku.
Sponzoři: V.: Buntmacher*innen e. V.
Barbarossastrasse 77
Kameny úrazu proBereka, Henocha a Eriku Kaganovou
Berek Kagan byl 28. října 1938 vyhoštěn ze země a později zavražděn v okupovaném Polsku. Jeho syn Henoch a jeho žena Erika Kaganová emigrovali v roce 1939 do Lotyšska, kde je na konci roku 1941 čekala násilná smrt v rižském ghettu.
Kmotři: Rodiče: Martina a Karl-Michael Hanischovi, AGIUA e. V., Tobias Arnold
Walter-Oertel-Strasse 46
Kameny úrazu pro Hersze, Rechu a Ingrid Rappelovy
Obchodník Hersz Rappel (nar. 1896) žil od roku 1919 v Chemnitz. Jeho manželka Recha Rappelová, rozená Friedmannová (nar. 1891), pocházela z Berlína. Manželé a jejich dcera Ingrid (nar. 1921) žili v Chemnitz až do roku 1938. Podařilo se jim emigrovat do Anglie, respektive do Itálie.
Kmotři: M: Rodiče: Karl-Heinz Kleve, Gabriele Mehrfert, Marika Lang
Walter-Oertel-Strasse 24
Kámen úrazu proJohannese Straucha
Kvůli mentálnímu postižení mohl Johannes Strauch (nar. 1928) navštěvovat André School pouze do června 1936. Od září 1943 byl ve státním sanatoriu v Großhennersdorfu, kde o několik měsíců později "zemřel". Přesné okolnosti jeho smrti nejsou známy.
Sponzor: soukromý
Altendorferova ulice 17
Kameny úrazu pro Huga a Martu Hoffovy
Manželé Hoffovi patřili mezi rodiny Sintů, které nacistický režim pronásledoval a vyvražďoval. Hudebník Hugo Hoff (nar. 1887) byl zatčen v červnu 1938 v rámci rozsáhlé zatýkací akce "Aktion Arbeitsscheu Reich" a až do své smrti 25. února 1940 byl držen v koncentračním táboře Buchenwald. Jeho manželka Martha Hoffová, rozená Braunová (nar. 1894), byla zavražděna ve vyhlazovacím táboře Osvětim 25. září 1943.
Kmotři: J: Rodiče: Robert Djordjević a Albrecht Bodenschatz
Am Rosenhag
Kámen úrazupro Rudolfa Dähnerta
Odbojář Rudolf Dähnert (nar. 1909) byl na jaře 1933 několikrát zatčen národními socialisty a v témže roce strávil několik měsíců v "ochranné vazbě" v koncentračním táboře Sachsenburg. Po skončení války pracoval tento přesvědčený komunista v hlavní správě města Chemnitz.
Kmotři: Mgr: Jentschovi: Barbara a Dr. Frieder Jentschovi